Příspěvek

Řešení lineární obyčejné diferenciální rovnice 1. řádu

Podívejme se na metodu řešení lineárních obyčejných diferenciálních rovnic 1. řádu.

Řešení lineární obyčejné diferenciální rovnice 1. řádu

Lineární obyčejná diferenciální rovnice 1. řádu

Pokud lze ODR 1. řádu algebraicky převést do tvaru

\[y'+p(x)y=r(x) \tag{1}\]

pak ji nazýváme lineární (linear); pokud to možné není, jde o nelineární (nonlinear) rovnici.

Tvar jako v (1) se nazývá standardní tvar (standard form) lineární ODR 1. řádu. Pokud je první člen dané lineární ODR 1. řádu ve tvaru $f(x)y’$, lze standardní tvar získat tak, že obě strany rovnice vydělíme $f(x)$.

V inženýrství se často $r(x)$ označuje jako vstup (input) a $y(x)$ jako výstup (output), případně jako odezva (response) na vstup (a počáteční podmínky).

Homogenní lineární ODR

Nechť $J$ je interval $a<x<b$, na němž chceme řešit rovnici (1). Pokud pro interval $J$ platí $r(x)\equiv 0$, pak

\[y'+p(x)y=0 \tag{2}\]

a takovou rovnici nazýváme homogenní (homogeneous). V tomto případě lze použít metodu separace proměnných.

\[\frac{dy}{y} = -p(x)dx\] \[\log |y| = -\int p(x)dx + c^*\] \[y(x) = ce^{-\int p(x)dx} \tag{3}\]

Pro $c=0$ dostaneme triviální řešení (trivial solution) $y(x)=0$.

Nehomogenní lineární ODR

Pokud na intervalu $J$ platí $r(x)\not\equiv 0$, nazývá se rovnice nehomogenní (nonhomogeneous). Je známo, že nehomogenní lineární ODR (1) má integrační faktor závislý pouze na $x$. Tento integrační faktor $F(x)$ lze získat buď ze vzorce (11) v části jak najít integrační faktor, nebo přímo následovně.

Vynásobíme-li rovnici (1) výrazem $F(x)$, dostaneme

\[Fy'+pFy=rF \tag{1*}\]

Pokud platí

\[pF=F'\]

pak levá strana (1*) je derivací $(Fy)’=F’y+Fy’$. Po separaci proměnných z $pF=F’$ dostaneme $dF/F=p\ dx$ a po integraci, značíme-li $h=\int p\ dx$, platí

\[\log |F|=h=\inf p\ dx\] \[F = e^h\]

Po dosazení do (1*) dostaneme

\[e^hy'+h'e^hy=e^hy'+(e^h)'=(e^hy)'=re^h\]

Integrací vyjde

\(e^hy=\int e^hr\ dx + c\) a po vydělení $e^h$ získáme hledaný vzorec pro řešení.

\[y(x)=e^{-h}\left(\int e^hr\ dx + c\right),\qquad h=\int p(x)\ dx \tag{4}\]

Zde integrační konstanta v $h$ nepředstavuje problém.

Protože v (4) je jedinou hodnotou jednoznačně závislou na dané počáteční podmínce konstanta $c$, můžeme (4) zapsat jako součet dvou členů

\[y(x)=e^{-h}\int e^hr\ dx + ce^{-h} \tag{4*}\]

a vyplývá z toho

\[\text{celkový výstup}=\text{odezva na vstup }r+\text{odezva na počáteční podmínky} \tag{5}\]

Příklad: obvod RL

Uvažujme obvod $RL$ složený z baterie s elektromotorickým napětím $E=48\textrm{V}$, rezistoru s odporem $R=11\mathrm{\Omega}$ a induktoru s indukčností $L=0.1\text{H}$. Nechť počáteční proud je 0. Sestavte model tohoto obvodu $RL$ a vzniklou ODR vyřešte pro proud $I(t)$.

Ohmův zákon (Ohm’s law)
Proud v obvodu $I$ způsobuje na rezistoru úbytek napětí (voltage drop) $RI$.

Faradayův zákon elektromagnetické indukce (Faraday’s law of electromagnetic induction)
Proud v obvodu $I$ způsobuje na induktoru úbytek napětí $LI’=L\ dI/dt$.

Kirchhoffův zákon napětí (Kirchhoff’s Voltage Law;KVL)
Elektromotorické napětí působící v uzavřeném obvodu se rovná součtu úbytků napětí na všech ostatních prvcích obvodu.

Řešení

Podle výše uvedených zákonů je model obvodu $RL$ dán rovnicí $LI’+RI=E(t)$ a ve standardním tvaru

\[I'+\frac{R}{L}I=\frac{E(t)}{L} \tag{6}\]

V rovnici (4) položíme $x=t, y=I, p=R/L, h=(R/L)t$ a tuto lineární ODR vyřešíme.

\[I=e^{-(R/L)t}\left(\int e^{(R/L)t} \frac{E(t)}{L}dt+c\right)\] \[I=e^{-(R/L)t}\left(\frac{E}{L}\frac{e^{(R/L)t}}{R/L}+c\right)=\frac{E}{R}+ce^{-(R/L)t} \tag{7}\]

Zde $R/L=11/0.1=110$ a $E(t)=48$, takže

\[I=\frac{48}{11}+ce^{-110t}\]

Z počáteční podmínky $I(0)=0$ dostaneme $I(0)=E/R+c=0$, tedy $c=-E/R$. Odtud získáme následující partikulární řešení.

\[I=\frac{E}{R}(1-e^{-(R/L)t}) \tag{8}\] \[\therefore I=\frac{48}{11}(1-e^{-110t})\]
Tento příspěvek je licencován pod CC BY-NC 4.0 autorem.